Osudova laska
Ty jsi ma hvezda
ma zachrana vesta
muj majak na brehu
pro lasku a nehu
davam ti srdce
na svoji ruce
ty jsi me stesti
co chtel bych ti snesti
jsi urodnou krajinou uprostred mocalu
v morskem atolu posledni z koralu
pevninou uprostred bourlivych pereji
tajemstvi co ostatni zjistit nesmeji
kdyz rano vstavam a vecer uleham
stastny jsem ze te polibit smim
chci zit jen s tebou ja dal uz nehledam
ze jsi muj osud dobre vim
hledal jsem dlouho svetlo nadeji
pristav co privita ztraceny clun
ma vecna touho chci plavat hloubeji
laska se ukryta uprostred vln
hladis mou tvar davas mi jistotu
ze jenom se mnou chces sdilet svuj svet
tva jasna zar v tom hvezdnem kompotu
i pres noc temnou je jako kvet
kdyz cas travime spolu
citim se nazivu
davas memu zivotu smysl
letime vzuru i padame dolu
bez tveho vlivu
by pohled muj zkysl
zustal jsem sam nepochopen
obklopen vzpominkou
na dne a znicen
nechtel jsem zit
jen se souzit
se srdcem zlomenym
nechat se pohrbit
tolik uz zklamani
zazil jsem v desti
dlouhe hledani
bez znamky stesti
v tom jsi se zjevila
na mem obzoru
jsi moje vila
co zvedla me nahoru
kdyz jsem byl na zemi
a nechtel vstat
jsi duvodem promeny
mam te rad
miluji te nade vse
ma lasko
kamaradko do deste
